Tak máme za sebou druhý zajímavý víkend strávený cestováním, tentokrát po Kalifornii na jihozápadě USA. Po všech předchozích dohodách jsme nakonec zůstali dva, z toho jediný řidič – já. Je sobotní ráno okolo 5 hodin, před námi stovky mil, a tak s naším Nissanem Altima vyrážíme kupředu, zpátky ni krok.

Vydáváme se po silnici Interstate 8 od Phoenixu na San Diego. Cesta je to typická americká, dva široké pruhy tam a dva zpátky, oddělené od sebe vzájemně asi 10 m širokým pásem štěrku a křoví, jak je zde v arizonské poušti zvykem. Výhoda tohoto řešení, kdy obdobné pásy jsou také na každé straně dálnice, je v tom, že při drobném výletu ven v přímém směru se v podstatě nemá co stát. Posádka se trochu vyděsí, užije si pár ran do podvozku a řidič, kterého to většinou probere, vrátí auto zase na asfalt. Zejména v noci nemusí být spánek za volantem úplně vzácný jev, protože silnice vede skoro stále po rovině, jen každých zhruba 10 mil je nutné otočit volantem asi o 5° doleva nebo doprava. Každých asi 30 mil pak míjíme odpočívadlo nebo pumpu, občas lze okolo pozorovat zříceninu kdysi obydleného stavení, vyhořelý vrak auta nebo pohozenou starou pneumatiku. Rychlostní limit je nastaven na 75 mph a po celou cestu jej prakticky nepřekračujeme. I tak dálnice ubíhá vcelku rychle, protože provoz je mírný a na 5-10 mil dlouhých rovinkách většinou nejsou více jak 3 auta zároveň v jednom směru. Jediným zpestřením je město Yuma, kde se zastavujeme na snídani. Zjišťuji hlavní nevýhodu Nissanu Altima, kterou jsou mizerná sedadla s prachbídnou podporou bederní páteře. Krajina je ale zajímavá a ohromné vzdálenosti, na které je v tomto prostoru vidět, a hory na obzoru budí náš respekt. Dálnice před San Diegem prochází horami, kde se v zatáčkách šplhá z prakticky nulové úrovně do cca 1500 m.n.m., aby následně zase spadla až k samému pobřeží Tichého Oceánu. Tady už provoz houstne a ve spleti mimoúrovňových křižovatek se pokoušíme trefit silnici vedoucí k jižní hranici s Mexikem. U cedule „LAST EXIT TO USA“ je jasné, že jsme tady správně. Hledáme parkoviště s vhodným poměrem cena/hodnota, protože místní "podnikatelé" stanovili cenový systém tak, že většinou za každých 100 m blíže k atrakci zaplatí návštěvník $2 navíc. Na dohled od sebe se tak vyskytují parkoviště s cedulemi $5, $7 a $9. S ohledem na žhnoucí slunce volíme střední cestu.